Sochaři masa [Hoza jakub]

Nad obzorem se sbíhají černá mračna a rozbahněnou krajinou Aisante projíždí dostavník. Uvnitř veze starého lovce lidí, známého pod zaslouženou přezdívkou Smrťák, a jeho vězně, neblaze proslulého psance Lambrechta – což ovšem není nic proti společnosti v kupecké stanici, kde se chystají strávit noc. Žádný z jejích obyvatel tam není náhodou, a ti, co se tváří nejnevinněji, ze všech nejméně. Vypadá to na pěkně zlých pár hodin, a to nejen kvůli bouři, která jim zabraňuje odejít. Neříká se tam tomu totiž Ďáblův chřtán jen proto, že nynější stanice kdysi bývala sídlem rodu Boistureů, uvrženého do klatby za paktování se s pekelnými silami… Navíc existuje nemalá šance, že v ní cestující nejsou tak docela sami. Na tohle dostaveníčko uprostřed stoletého deště zkrátka nikdo z nich dlouho nezapomene. Alespoň tedy, pokud se dožijí rána, protože nic není smrtonosnější než tajemství. Snad jen hrozby, které nepocházejí z tohoto světa.